Jak proměnit chodbu v obývák za pět minut

Další past, do které jsem spadla, byla touha po dokonalé estetice na úkor funkčnosti. Koupila jsem elegantní designovou pohovku bez úložného prostoru. Vypadala skvěle, dokud jsem nepotřebovala uklidit deky, polštáře a náhradní povlečení. Pak jsem zjistila, že v open space bytě není jediná skříň, kam bych to strčila. Řešení přišlo v podobě modelu s bed with storage, který pod sedákem ukrývá prostor na lůžkoviny. Dnes tam mám dvě sady prostěradel, tři deky a ještě zimní bundu. Ale pozor, ne všechny úložné boxy jsou stejné. Některé mají tak měkké dno, že se propadne a vy tam nic neudržíte. Kvalitní provedení poznáte podle pevné překližky a plynulého chodu výs


Čtvrtá lekce přišla s návštěvami. Když u mě zůstává kamarádka, potřebuju jí vytvořit soukromí, aniž bych stavěla paraván. V garsonce je to oříšek. Postavila jsem proto kratší příčku z OSB desky, obložila ji svislými lištami a natřela bílou. Vznikla tak optická bariéra, která není masivní, ale funguje. Za ní stojí rozkládací pohovka s úložným prostorem na lůžkoviny. Když přijde host, vytáhnu povlečení z vnitřního boxu, rozložím gauč a za pět minut je hotovo. Bez toho, aby se někdo musel ptát, kde má spát. Lišty na té příčce jsou zároveň decentní dekorace, která neruší ani v minimalistickém interiéru. A co víc - slouží jako madlo, když se host v noci zvedá na wc. Nepotřebujete žádná zábradlí, stačí pár centimetrů dřeva na správném mís


Nejvíc mi v hlavě zněla otázka, kam s postelí, když ji zrovna nepotřebuju. Vsadit na pevnou manželskou postel uprostřed místnosti znamená, že celý den koukáte na peřiny. Proto jsem začala hledat cestu, jak spojit denní pohovku s nočním lůžkem, aniž by vznikla kompromitovaná sedačka s propadlým sedákem. Tady přichází na řadu chytrý kus nábytku, který zvládne obojí. Dnes už vím, že klíčem je vybrat model, u kterého nestrávíte večer páčením mechanismu, ale jen jedním pohybem přetvoříte obývák v ložnici. A když už do toho jdete, nešetřete na detailech, které rozhodují o tom, jestli se vyspíte nebo probudíte s křečí v zád


Velmi mi pomohlo, když jsem si uvědomila, že knihovna nemusí být jen police na knihy. Ta místnost, kde trávíte večery s knihou, by měla mít i něco, co potěší oko. Volila jsem proto sedačku s velvet upholstery, tedy sametovým čalouněním. Je na omak příjemná, odolává skvrnám lépe než len a hlavně vypadá luxusně i v kombinaci s levnými knihami z antikvariátu. Sametová textura navíc skvěle ladí s dřevěnými poli, protože kontrast měkké látky a tvrdého dřeva působí velmi útulně. Když pak přidáte pár polštářů v odstínech zelené a hořčicové, máte z obyčejné sedačky dominantu celého pokoje. A to všechno při zachování funkčnosti, protože samet se dá vysát a v případě kapky vína lehce vyčistit. Zkuste to s bílým Inem, to je pak star


Mnozí lidé si myslí, že chodba musí být jen průchozí koridor, ale já tvrdím opak. Stačí jeden kus multifunkčního nábytku a rázem máte místnost, která pracuje za vás. Moje volba padla na pull-out sofa, tedy sedačku s výsuvným mechanismem. Ta funguje jednoduše: přes den je to normální pohovka s područkami, večer vytáhnete spodní část a vznikne rovná plocha na spaní. V mém případě je rozměr na spaní 180 krát 70 centimetrů, což bohatě stačí pro jednoho dospělého. Důležité je, aby měla sedačka slatted frame – laťkový rošt pod pěnou zajišťuje dostatečnou ventilaci a pevnost. Žádný propadlý střed, žádné proleželiny. A když host odjede, stačí jedním pohybem zasunout výsuv zpět a chodba je opět čis


Častá chyba, které se lidé dopouštějí, je podcenění výšky sedu. Když je sedačka určená pro spaní, musí být po rozložení ve stejné výšce jako klasická postel. Nízké japonské lehátko vypadá stylově, ale pro staršího hosta nebo pro člověka s bolestivými koleny je vstávání z úrovně podlahy utrpení. Ideální výška rozloženého lůžka je okolo 45-50 centimetrů. Toho docílíte správnou konstrukcí rámu. Když jsem vybírala svou současnou sedačku, vzala jsem si s sebou krejčovský metr a měřila jsem výšku od podlahy k vrcholu matrace v leže. Prodejce se na mě díval divně, ale výsledek stojí za to. Hosté se mi každý víkend sami hlásí na přespá


Materiál? Zpočátku jsem si myslela, že do světlého bytu patří jen len a bavlna. Pak jsem si všimla, jak rychle se na světlém povrchu objevují fleky od kávy a mastné otisky prstů. Dneska bych sáhla po velvet upholstery, tedy sametovém čalounění. Zní to luxusně, ale v praxi je to jedno z nejpraktičtějších řešení. Samet odpuzuje vodu, snadno se čistí navlhčeným hadříkem a na dotek je příjemný, i když v něm trávíte večer u televize. Navíc tlumí hluk a v otevřeném prostoru, kde se odráží každý zvuk, je to obrovská výhoda. Zvolila jsem tmavě modrý odstín, na kterém prach není vidět a zároveň opticky odděluje zónu na spaní od kuchyňské li