Koutek pro klid: domácí relaxační zóna, která opravdu funguje

Moje první relaxační zóna byla křeslo z bazaru. Sedělo v rohu ložnice, vedle stojací lampy, a každý večer jsem si tam dávala nohy nahoru na štos knih. Fungovalo to. Dokud nepřijela návštěva na tři dny a já zjistila, že nemám kde spát. Tehdy mi došlo, že relaxace nestačí být jen útulná. Musí být chytrá. A hlavně musí umět řešit reálné problémy malých bytů: pár metrů čtverečních, noclehy pro hosty a nulový prostor na lůžkoviny nav


Klíčem je nábytek, který dělá víc než jednu věc. Když jsem hledal sezení pro pět lidí a zároveň lůžko pro dva, uvažoval jsem nad rohovou sedačkou s úložným prostorem. Nakonec jsem zvolil menší pohovku s praktickým click-clack mechanismem. Tento systém je geniální v tom, že během pěti sekund změníte pohodlné sezení na lehátko, a pokud potřebujete opravdu spát, jednoduše sklopíte opěrák. Důležité je vyzkoušet mechanismus naživo, protože levné varianty často drhnou a po roce přestanou fungovat. Sedačka s perem uvnitř zaručí, že se pohovka nepropa


Nesmíme zapomenout na praktické doplňky. Kolem sedačky jsem umístila nízké poličky na knihy a hrnek s čajem. Večer zapálím pár čajových svíček ve skleněných lucernách - rozptýlené světlo dělá prostor útulný a intimní. Když je venku chladněji, přidám silnou vlněnou deku přes opěradlo. Deku přes den schovám do velkého proutěného koše, který zároveň slouží jako stolek. Žádný prvek nesmí stát jen tak pro ozdobu, vše musí mít dvojí využití. I květináče s bylinkami mám na kolečkách, abych je mohla přesunout, když potřebuji více místa pro rozložení post


Pokud řešíte stejný problém jako já - malý byt, žádný volný pokoj, ale pohostinná povaha - nebojte se balkon přetvořit. Návrh balkonu jako ložnice není sci-fi, je to chytré využití prostoru, který by jinak ležel ladem. Investice do kvalitního vybavení se vrátí při každé návštěvě. Moje teta, která dřív spávala na nafukovací matraci v obýváku, teď při příjezdu rovnou míří na balkon s knihou v ruce. A já mám obývák volný pro večerní posezení. Vyzkoušejte to - začněte třeba jen jedním kusem nábytku s úložným prostorem a uvidíte, jak se váš venkovní kout promění v nejoblíbenější místo v by


Nikdy nepodceňujte detaily, když dáváte dohromady industriální bydlení. Původně jsem chtěla sedačku na kovových nožkách, aby se pod ni dalo zametat. Jenže pak by při rozložení ležela přímo na podlaze. To je peklo pro záda. Nakonec jsem zvolila variantu s čalouněným podnožem. Pohovka má masivní slatted frame, který je skrytý pod látkou. Rám je vyrobený z bukových lamel, pružných dost na to, aby unesly i mého bratra s jeho stokilovou váhou. A matrace? Nikdy neberte tu, která je součástí akční nabídky. Do rozkládací sedačky jsem investovala extra peníze a pořídila samostatnou 16 cm foam mattress, která se dá vyjmout a provětrat. Spí se na ní lépe než na některých postelích v hotel�


Dokončení industriálního stylu v bytě 3+1 mi zabralo skoro rok. Když se dnes podívám kolem sebe, vidím funkční místnost, kde se dá žít i přijmout čtyři lidi na víkend. Moje rada pro vás: začněte jednou stěnou. Rozbijte cihlu, obnažte ji, natřete matným lakem. Pak k ní přitáhněte jednu sedačku. Nechte to uležet. Pak přidávejte dál. A pokud máte malý prostor, nezapomeňte na kvalitní rozkládací systém. Click-clack je pro industriální interiér dar z nebes. Rychlý, jednoduchý, bez složitých drátěných konstrukcí. A hlavně skryjete všechno, co nechcete mít na očích. Dokonce i tu starou deku po babi�


Pokud průmyslový styl milujete, ale bojíte se chladu, sázka na textil je správná. Kolem betonového sloupu v rohu jsem natáhla hrubý lněný závěs, který sahá až k zemi. Skryje nevzhledný elektroměr a zároveň zjemňuje akustiku. Když se do místnosti ozývají kroky na plovoucí podlaze, látka pohltí ozvěnu. Další trik jsou kovové police. Koupila jsem černé úhelníky a dubová prkna. Visí na nich pět stereo reproduktorů, pár knih a dvě keramické vázy. Žádná zeď nezůstane prázdná. Musela jsem ale řešit problém s prachem. Na otevřených policích se usazuje okamžitě. Každé dva týdny beru hadr a leštidlo na nábytek. Bez toho by to vypadalo jako staveniš


Další věc, kterou často přehlížíme, je povrch. Velvet upholstery zní luxusně, ale v praxi znamená jednu velkou past na prach a chlupy, pokud máte psa. Já mám kočku a samet byl katastrofa. Každý chlup se na něm držel jako přilepený. Nakonec jsem zvolila hrubší tkaninu typu bouclé, která je příjemná na dotek, ale zároveň se snadno čistí. Samet nechávám těm, kdo nemají domácí mazlíčky nebo milují vysávání každý